Popis opatření
Zelená zeď je definována jako svisle orientovaný element, který je z části nebo zcela tvořen, pokryt nebo osázen vegetací. Zelené zdi jsou budovány s cílem poskytnout dodatečnou zeleň a s ní související regulační, kulturní a případně také zásobovací ekosystémové služby (viz níže), které mohou zelené zdi v městském prostředí poskytovat pouze v omezené míře. Jsou rozlišovány tři základní typy zelených zdí: (i) intenzivní zelené zdi; (ii) extenzivní a semi-intenzivní zelené zdi; a (iii) volně stojící zelené zdi.
Volně stojící zelené zdi, na rozdíl od ostatních typů zelených zdí, jsou samonosné a nevyžadují žádný podpůrný systém. Jedná se tedy například o živé ploty či okrasné keře tvořící souvislý blok, tzv. „zelenou zeď“.
Užitky plynoucí z realizace opatření
-
Regulace teploty a mikroklimatu
-
Regulace kvality ovzduší
-
Protihluková funkce
-
Ukládání uhlíku
-
Produkce biomasy
-
Produkce plodin
-
Nárůst estetické hodnoty
-
Tvorba biotopu a podpora biodiverzity
- plně poskytován
- částečně poskytován
Požadavky na realizaci opatření
Volně stojící zelené zdi nemají specifické požadavky na realizaci. Podmínkou dobrého růstu je kvalitní a vhodně zvolený substrát a zálivka.
Popis užitků plynoucích z realizace opatření
Užitky opatření z hlediska ekosystémových služeb
Intenzivní zelené zdi poskytují z hlediska ekosystémových služeb celou řadu užitků, které mají vliv na kvalitu života ve městech. Hlavní užitky přináší tzv. regulační a kulturní ekosystémové služby. Mezi regulační služby poskytované volně stojícími zelenými zdmi je řazena: (i) regulace teploty a mikroklimatu (snižování teploty prostředí výparem vody; snižování efektu tepelného ostrova města); (ii) regulace kvality ovzduší (především regulace prašnosti; PM10, PM2,5). Volně stojící zelené zdi dále mohou plnit protihlukovou funkci, ukládat uhlík (význam z hlediska mitigace změny klimatu), podporovat tvorbu lokálního biotopu a biodiverzitu, produkovat biomasu a plodiny. V rámci kulturních služeb pak lze identifikovat estetické přínosy těchto opatření.
Další užitky a úspory
Volně stojící zelené zdi nemají kromě užitků z hlediska ekosystémových služeb další užitky a neposkytují úspory.
Kvantitativní (biofyzikální) hodnoty vybraných užitků:
| Užitek |
Způsob vyjádření užitku |
Minimální hodnota |
Maximální hodnota |
Zdroj |
| Regulace teploty a mikroklimatu |
% redukce fyziologicky ekvivalentní teploty (PET*) v okolí zelené zdi |
5 % |
10 % |
Zölch et al., 2016 |
| Regulace kvality ovzduší |
% redukce koncentrací vybraných polutantů |
NO2: 40 %
PM10: 60 % |
Pugh et al., 2012 |
* PET – fyziologicky ekvivalentní teplota - uvažuje celkový účinek teploty vzduchu, rychlosti větru, vlhkosti vzduchu a toků radiace na vnímání tepelného komfortu člověka. Jde o komplexní působení okolí na člověka, tato teplota může nabývat hodnot jak vyšších (především v létě), tak i nižších (naopak v zimě) než je právě teplota vzduchu.
Zdroje
Pugh, T.A.M., MacKanzie, A.R., Whyatt, J.D., Hewitt, C.N. (2012): Effectiveness of Green Infrastructure for Improvement of Air Quality in Urban Street Canyons. Environmental science & technology, 46(14): 7692-7699.
Zölch, T., Maderspacher, J., Wamsler, Ch., Pauleit, S. (2016): Using green infrastructure for urban climate-proofing: An evaluation of heat mitigation measures at the micro-scale. Urban Forestry & Urban Greening, 20: 305–316.
Podobná opatření
