Obnova a zřizování postranních ramen – tůně a mokřady

Tůně a mokřady hrají důležitou roli z hlediska akumulace a retence vody, kvality vody, protipovodňové funkce, druhové rozmanitosti, produkce biomasy, ukládání značného množství uhlíku a rekreace. Mokřady mohou během přívalových dešťů zadržet značné množství vody a jsou tak pro okolní krajinu důležitým zdrojem vody v období sucha. Dalšími přínosy obnovy vodních a mokřadních ekosystémů jsou zvýšení biodiverzity, podpora procesu samočištění (zlepšování kvality vody v toku), tvorba biokoridorů tvořených přirozenými břehovými a doprovodnými porosty. Tůně a mokřady pozitivně ovlivňují mikroklimatické podmínky v okolí díky zvýšenému odpařování vody, čímž snižují teplotu okolního prostředí a efekt tepelného ostrova města. Regulací objemu i rychlosti povrchového odtoku přispívají otevřené vodní plochy ke snížení rizika lokálních záplav. V městském kontextu mají tůně a mokřady významnou estetickou a rekreační funkci. Mohou také zvyšovat povědomí veřejnosti o problematice a funkcích tůní a mokřadů ve městě.

• plně poskytován
• částečně poskytován

Možnosti realizace opatření závisí především na dostupnosti vhodných ploch ve městě, může se jednat o revitalizace stávajících tůní a mokřadů, nebo zřizování nových.

Náklady na budování mokřadů, respektive mokřadních jezírek jsou obdobné jako v případě budování jezírek v parku. Investiční náklady na vybudování mokřadů se pohybují v širokém rozpětí. Závisí na velikosti, lokalitě, podloží, administrativní náročnosti schválení realizace se všemi aktéry, na zahrnutí dalších prvků jako je například lávka, zábradlí, mobiliář apod. Investiční náklady na vybudování se tak pohybují u menších mokřadních jezírek s objemem do 1 000 m³ od 1 500 Kč/m³ (bez nákladů na výkup pozemku), s růstem objemu pak jednotková cena klesá. V případě kombinace mokřadního jezírka jako prvku s vodohospodářskou a rekreační funkcí je třeba počítat s vyšší mírou nákladů kryjících vybavení a infrastrukturu (cesty, lavičky, herní prvky apod.).

Provozní náklady zahrnují údržbu zeleně na břehu/hrázi, údržbu případných objektů (vpusť, výpusť, přepad apod.), technicko-bezpečnostní dohled nad vodním dílem a odbahňování a odstraňování sedimentu. Dohledem se rozumí obchůzka nádrže a kontrola, zda hráz nádrže neprosakuje apod. První dvě činnosti se provádí každoročně, významnější úpravy objektů se provádí cca. 1x za 5 let, odbahňování a odstraňování sedimentu pak dle potřeby, tedy dle množství vnosu sedimentů (náklady na odbahnění se pohybují mezi 200-300 Kč/m³). Sekání trávy vychází přibližně na 10 Kč/m² hráze ročně. Náklady na technicko-bezpečnostní dohled závisí na objemu nádrže. Ten se provádí obvykle 1 krát za týden až měsíc. U zcela malých mokřadů i méně často.

Užitky opatření z hlediska ekosystémových služeb

Tůně a mokřady poskytují z hlediska ekosystémových služeb celou řadu užitků, které přispívají ke kvalitě života ve městech. Hlavní užitky přináší tzv. regulační a kulturní ekosystémové služby.

Mezi regulační služby poskytované tůněmi a mokřady je řazena: (i) retence srážkové vody a regulace odtoku (tůně a mokřady zachycují a akumulují dešťové srážky – čímž zároveň přispívají k regulaci povrchového odtoku a zmenšení problémů lokálních záplav); (ii) zvyšování kvality vody (biologická aktivita v tůních a mokřadech přispívá k absorpci živin; regulace polutantů pomocí usazování, princip kořenové čistírny); (iii) regulace teploty a mikroklimatu (snižování teploty prostředí výparem vody vegetací; snižování efektu tepelného ostrova města); (iv) ukládání uhlíku (mokřady absorbují CO₂; význam z hlediska zmírňování (mitigace) změny klimatu); (v) protierozní funkce (regulací odtoku srážkových vod přispívají k minimalizaci eroze okolních ploch).

V rámci kulturních služeb lze identifikovat: (i) nárůst estetické hodnoty (estetické hodnoty tůní a mokřadů zatraktivňují městské prostředí a vytvářejí estetický prvek); (ii) rekreační funkci (tůně a mokřady zpříjemňují pohyb po městě a jejich okolí poskytuje prostor pro procházky a rekreaci); (iii) vzdělávání (využití v rámci školního vzdělávání, vzdělávání veřejnosti apod.).

Další užitky

Zachycováním srážkové vody přispívají tůně a mokřady k zadržování vody v krajině, která může být dále využita např. pro zálivku městské zeleně. Tůně a mokřady ve městě poskytují množství stanovišť pro různé druhy fauny a flory, čímž podporují městskou biodiverzitu. Mokřady ve městě významně přispívají k produkci biomasy.

Kvantitativní (biofyzikální) hodnoty vybraných užitků:

Vysvětlivky:

*^a Nitrogen loading (9.5 ± 2.4 mg/L) *^b Průměrná změna v koncentraci celkového dusíku.

**^a Vstupní koncentrace 61.0±8.9 mg/L **^b Vstupní koncentrace 37.8±9.2 mg/L

*** Vstupní koncentrace 0.04±0.03 μg/L

• Pro realizaci tůní a mokřadů jsou nutné vhodné hydrogeologické a odtokové poměry;
• tůně a mokřady nelze realizovat na pozemcích s velkým sklonem (na svazích);
• opatření mohou být náročná z hlediska potřebné plochy;
• majetkové poměry k pozemku;
• relativně finančně náročná realizace;
• nutnost monitorovat stav (eutrofizace, sedimenty) a provádět údržbu vody a břehů (eroze).P

Ilustrační příklad opatření: Vodní plochy Lobezská louka, Plzeň – Lobzy (projektanti: ATELIER FONTES, s.r.o., VALBEK, s.r.o., realizátor: HABAU CZ s. r. o.)

V rámci první etapy celkové revitalizace nábřeží řeky Úslavy na území městského obvodu Plzně 4, došlo v široké nivě řeky k vytvoření nových vodních ploch. Cílem bylo nejen snížení povodňových průtoků pomocí přírodě blízkého opatření, ale také zpřístupnění daného území veřejnosti, vytvoření prostoru pro rekreaci a v neposlední řadě i ochrana přírody a říční krajiny. Původní neudržované zelené plochy v dané lokalitě postupně zarůstaly bylinami a náletovými dřevinami, docházelo zde rovněž k zakládání černých skládek. Předmětem této případové studie je ekonomické hodnocení mokřadního biotopu s retenční schopností (čtyř vybudovaných tůní) spolu s přilehlým parkem a sportovně-rekreačními prvky. Areál byl dokončen a předán do užívání v roce 2015. Největší tůň je určena i ke koupání, nejmenší pak slouží jako dětské vodní hřiště. V případě povodní jsou jezírka schopna pojmout cca 8 000 m³ vody.

Zdroj: Markéta Dvořáková (2015)

Celkem čtyři mokřadní jezírka byla spolu s přilehlým parkem a herními prvky zrealizována v rámci projektu Vodní plochy Lobezská louka – I. etapa a vyšla na 14,2 mil. Kč. Tato částka zahrnuje jak investiční náklady na samotná jezírka a terénní úpravu, tak i řadu dalších nákladů. Ostatní náklady jsou spojeny např. s vegetačními úpravami, vybudováním cest a mobiliářem včetně herních prvků.

Provozní náklady na údržbu parku jsou odhadovány na cca 10 Kč/m²/rok (dle vyjádření oslovených zástupců města neexistuje evidence nákladů na jednotlivé lokality spravované městem, respektive jednotlivými obvody). V případě jezírka je nutné počítat jednak s náklady na pravidelnou údržbu jezírka a prvků s ním souvisejících, dále pak s méně pravidelnými náklady na odbahnění jezírka (cca. 300 Kč/m³). Méně pravidelné náklady zahrnující např. odbahnění a úpravy mola jsou počítány v cyklu 1 krát za 15 let. V případě přilehlého parku jsou provozní náklady spojeny především s úpravou zeleně včetně kácení, výsadby a úpravou trávních ploch.

Jezírko spolu s přilehlou zelení poskytují široké spektrum ekosystémových služeb. V rámci ekonomického hodnocení byla zaměřena pozornost jak na užitky plynoucí ze samotné existence jezírek, tak i užitky spojené s přilehlou zelení. Jedná se především o regulační služby (regulace odtoku srážkové vody, retenční schopnost, mikroklimatu, kvality ovzduší, ukládání uhlíku) produkční užitky spojené s biomasou a plodinami, rekreační a estetickou funkcí a podporou biodiverzity. Nemalý význam má i rozvoj sociálních vztahů obyvatel a vzdělávací funkce.

Z výše uvedené tabulky byly monetárně oceněny užitky spojené s retencí srážkové vody, zvyšováním kvality vody, regulací kvality ovzduší, ukládání uhlíku, produkční funkcí, rekreační funkcí, zvýšením estetické hodnoty a dále s tvorbou biotopů. Část užitků byla oceněna pomocí metaanalýzy EFTEC (2010) s přihlédnutím na lokální aspekty.

Výše uvedené náklady a užitky byly oceněny a při využití cost-benefit analýzy byly vyjádřeny v podobě čisté současné hodnoty. Čistá současná hodnota byla stanovena pro horizont 25 a 50 let od doby dokončení I. etapy. Dále byla stanovena společenská návratnost investice. Hodnoty čistého současného společenského užitku jsou zachyceny v následující tabulce. Při hodnocení realizovaného projektu je za prvních 25 let dosahováno čistého společenského užitku ve výši téměř 237,2 mil. Kč, za dobu 50 let je generován čistý společenský užitek ve výši 329,9 mil. Kč.

Společenská návratnost vybudování mokřadních jezírek spolu s přilehlou zelení (Vodní plochy Lobezská louka – I. etapa) je cca. 1 rok od jejich vybudování. S ohledem na možné zkreslení při využití nevhodné diskontní míry byla provedena citlivostní analýza, ukazuje se, že její výše nemá zásadní vliv na společenskou návratnost, která se drží na úrovni necelého 1 roku v jednotlivých scénářích. Lze ale očekávat, že výše čistého společenského užitku by byla o něco vyšší, jelikož část užitků oceněna nebyla. Jedná se především o vliv opatření na hodnoty nemovitostí v přilehlé městské části Lobzy, jelikož lze očekávat, že tato revitalizace dříve zanedbaného území by mohla mít vliv na ceny okolních nemovitostí.

Alfranca, O., García, J., Varela, H. (2011). Economic valuation of a created wetland fed with treated wastewater located in a peri-urban park in Catalonia, Spain. Water Science and Technology, 63(5), 891-898.

EFTEC, 2010. Valuing Environmental Impacts: Practical Guidelines for the Use of Value Transfer in Policy and Project Appraisal Case Study 3 – Valuing Environmental Benefits of a Flood Risk Management Scheme. Report for Defra. London, 2010. 23 pp. [online], dostupné na: <https://www.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/182376/vt-guidelines.pdf>

Chavan, P. V., Dennett, K. E., Marchand, E. A. (2008). Behavior of Pilot-Scale Constructed Wetlands in Removing Nutrients and Sediments Under Varying Environmental Conditions. Water, Air, and Soil Pollution, 192(1), 239–250.

Llorens, E., Matamoros, V., Domingo, V., Bayona, J.M., García, J. (2009). Water quality improvement in a full-scale tertiary constructed wetland: Effects on conventional and specific organic contaminants. Science of the Total Environment, 407, 2517–2524.

Matamoros, V., García, J., Bayona, J.M. (2008). Organic micropollutant removal in a full-scale surface flow constructed wetland fed with secondary effluent. Water Research, 42(3), 653–660.