Komunitní zahrady

Do kategorie komunitní zahrady řadíme společně obhospodařované pozemky ve městě (často původně opuštěné plochy a brownfieldy), kam mají lidé přístup jako do veřejného prostoru a které vyžadují aktivní podílení se obyvatel na plánování a péči o tyto prostory. Existují různé modely komunitních zahrad – v ČR se jedná nejčastěji o společné pěstování plodin nebo pronájem pytlů pro individuální pěstování. Komunitní zahrady tvoří důležitou součást systému městské zeleně (například zeleného pásu města), jejíž význam v současnosti vzrůstá v souvislosti s adaptačními opatřeními na klimatickou změnu. Vegetace v zahradách zadržuje a vypařuje zachycenou vodu (tím přispívá ke snížení efektu tepelného ostrova města) a snižuje teplotní extrémy, poskytuje útočiště pro mnohé druhy fauny a flóry, čímž podporuje zachování městské biodiverzity. Komunitní zahrady tvoří významný prvek v kontextu potravinové soběstačnosti měst a mají také důležitou sociální funkci (rozvoj místních společenských vztahů, sdílení zkušeností napříč generacemi, společenské aktivity apod.). Pěstování plodin v místě spotřeby a zpracovávání bioodpadu (využívání organického odpadu směřující k uzavřenému cyklu živin) má význam z hlediska environmentálně příznivého chování (zkrácení vzdálenosti mezi produkcí a spotřebou a s tím spojené energetické a materiálové úspory jsou jedním z hlavních environmentálních přínosů produkce potravin ve městech).

• plně poskytován
• částečně poskytován

Příznivé prostředí pro zdraví a růst vegetace v komunitních zahradách ovlivňuje řada biofyzikálních faktorů, jako je zejména půdní typ, kontaminace půdy, dostupnost vody, dostatek půdního vzduchu nebo znečištění ovzduší.  Mezi socioekonomické faktory ovlivňující realizaci opatření patří především majetkoprávní poměry k pozemku, dostatečná motivace majitele pozemku a dobře nastavené společné rozhodování a vůle všech aktérů participovat. Správa komunitních zahrad probíhá participativním způsobem (dohoda členů komunity na způsobu a druhu pěstovaných plodin, finanční účast na nákladech k produkci, jednorázový (vstupní) investiční vklad, každoroční dobrovolný provozní členský příspěvek - výši příspěvku ovlivňuje počet odpracovaných hodin na pozemku apod.).

Investiční náklady na zbudování komunitní zahrady závisí na výchozím stavu území a způsobu pěstování. Mezi běžné náklady patří oplocení území, terénní úpravy, úprava stávající zeleně, případný úklid odpadků/skládky apod. Dále se jedná o vybudování zázemí (boudy na nářadí), zajištění přípojky vody a elektrické energie, pořízení zahradního náčiní (nářadí, pila, sekačka na trávu…). Pořízení nádob na zachycení dešťové vody/zbudování vrtu/studny apod. Průměrné náklady na základní zahradní nářadí se pohybují okolo 15 tis. Kč.

V případě komunitních zahrad, které pěstují v pytlích nebo v nadzemních mobilních záhonech, je třeba zahrnout do nákladů i tyto pytle nebo dřevěné bednění. Mezi další náklady lze zařadit lavičky, stolky, nádoby na kompostování apod.

Provozní náklady sestávají z nájmu pozemku, nákladů na vodu (pitnou a užitkovou vodu), energii, sadbu, administrativní náklady spojené s účetnictvím, koordinace prací na zahradě apod. Náklady se liší v závislosti na míře dobrovolného zapojení členů komunity.

Užitky opatření z hlediska ekosystémových služeb

Komunitní zahrady poskytují z hlediska ekosystémových služeb celou řadu užitků, které mají vliv na kvalitu života ve městech. Hlavní užitky přináší tzv. zásobovací, regulační a kulturní ekosystémové služby.

Komunitní zahrady přináší zásobovací služby ve formě: (i) produkce plodin (zelenina, ovoce, bylinky a léčivé rostliny); produkce biomasy (rostlinný materiál na kompost).

Mezi regulační služby poskytované komunitními zahradami je řazena: (i) retence srážkové vody a regulace odtoku (zahrady zvyšují retenci srážkové vody ve městě díky nízkému podílu nepropustných povrchů a schopnostem vegetace vsakovat a akumulovat srážky – čímž zároveň přispívají k regulaci povrchového odtoku a zmenšení problémů lokálních záplav); (ii) regulace teploty a mikroklimatu (snižování teploty prostředí výparem vody vegetací a zastíněním; snižování efektu tepelného ostrova města); (iii) regulace kvality ovzduší (snižování množství škodlivých látek v ovzduší (zejména PM₁₀) prostřednictvím vegetace); (iv) protihluková funkce (vegetace v zahradách přispívá ke snižování hlukového znečištění ve městě); (v) protierozní funkce (vegetace stabilizuje půdu a snižuje tak pravděpodobnost eroze půdy); (vi) ukládání uhlíku (vegetace v zahradách - zejména stromy absorbují CO₂); (vii) opylování (zahrady poskytují vhodné podmínky pro opylovače). Komunitní zahrady mohou také přinášet další služby jako je zlepšení kvality vody nebo regulace živin.

V rámci kulturních služeb lze identifikovat: (i) nárůst estetické hodnoty (zahrady ve městech mohou zvyšovat atraktivitu městského prostředí); (ii) rekreační funkci (komunitní zahrady poskytují prostor pro rekreaci a setkávání, společenské aktivity apod.); (iii) environmentální vzdělávání (zahradnické workshopy, prostor pro mateřské školy).

Další užitky z komunitních zahrad

Komunitní zahrady mají důležitou sociální funkci (rozvoj sousedských vztahů, podpora sociálního začleňování) a poskytují množství stanovišť pro různé druhy fauny a flory, čímž podporují městskou biodiverzitu. Významný je i pozitivní vliv zeleně na zdraví člověka (zelené plochy ve městě jsou spojovány s celou řadou zdravotních benefitů, včetně snižování stresu).

Kvantitativní (biofyzikální) hodnoty vybraných užitků:

Vysvětlivky:

*Případová studie Manchester – počet zahrádkářských kolonií 40, celková rozloha 49,1 ha.

**Případová studie Poznań – počet zahrádkářských kolonií 83, celková rozloha 848,5 ha.

***Při předpokladu, že je všechna srážková voda padající na zastavěné plochy (budovy) připojené na barely zachycena a následně využita (např. pro zálivku).

****Případová studie na 13 sledovaných zahradách ve 3 zahrádkářských koloniích v Brně na Kraví hoře od začátku května do konce října 2014 – celkem se vypěstovalo 1588 kg ovoce a zeleniny. Mezi jednotlivými zahradami přitom byly řádové rozdíly – na nejméně produktivní zahradě se urodilo jen něco přes 4 kg, naopak nejúspěšnější zahrada sklidila 411 kg úrody.

• Komunitní zahrady mohou být vnímány některými občany měst či developery jako konkurence jiného využití městského prostoru;
• některé druhy vegetace produkují pyly způsobující alergie;
• nevhodné používání hnojiv a pesticidů může mít negativní vliv na kvalitu půdy, vody i biodiverzitu;
• městské zahrady mohou být zdrojem introdukce nepůvodních a invazních druhů rostlin;
• finanční a personální zajištění chodu zahrady;
• nároky na vyjednávání při velkém počtu aktérů;
• majetkové poměry k pozemku.

Ilustrační příklad opatření: KZ Kuchyňka, Praha – Libeň (Kuchyňka, o. s., architektonické studio IUCH)

Komunitní zahrada Kuchyňka začala vznikat v roce 2013 v městské části Prahy 8 – Libni na soukromém pozemku. Zabírá oblast na svahu o rozloze přibližně 3 000 m² a dle aktuálního Výkresu územního plánu hlavního města Prahy se jedná o nezastavitelné a památkově chráněné území. Bývalé území zahrádkářské kolonie v Libni mezi ulicemi Květinářská a Pod Kuchyňkou bylo několik let opuštěné, obývané pouze lidmi bez domova. K závlaze je určena užitková voda. Na chodu komunitní zahrady se podílejí především majitelé pozemku a členové komunity. Cílem komunity je dospět k zeleninové soběstačnosti pro 20-30 rodin. Celá zahrada je tvořena původními a nově vytvořenými terasami se záhony, které přispívají k zadržování dešťové vody na pozemku. Celý projekt přispívá kromě produkce plodin rovněž k podpoře sousedských vztahů a rekreační funkci. První úroda v malém rozsahu byla sklizena v roce 2014, plná produkce by se měla sklízet od roku 2017. V roce 2016 se sklidilo přes 20 druhů zeleniny, především rajčata, mrkev, různé druhy salátů nebo ředkví a ředkviček, ale i v běžných obchodech obtížně sehnatelné patizony.

Zdroj: Kuchyňka, o.s. (2016)

Založení komunitní zahrady se pojí s řadou nezbytných kroků počínaje založením občanského sdružení Kuchyňka v roce 2013 (administrativní náklad), vytvořením zázemí (boudou na nářadí a základnou), terénními úpravami včetně zbudováním terasových záhonků, pořízením nářadí, zajištění zdroje vody apod. Část nákladů nesli majitelé pozemku, zbytek pak již samotný spolek, jehož členové odpracovali formou brigád desítky až nižší stovky hodin práce formou bezplatných brigád. Počáteční finanční náklady byly ve výši 500 tis. Kč, dále se do zahrady v průběhu času investovaly další prostředky. Některé věci byly zapůjčeny bezplatně (např. bagr). Zahrada je stále ve fázi rozvoje. Běžné provozní náklady nad rámec rozvojových aktivit (budování zázemí pro školku apod.) se pohybují v současné době okolo 30 tis. Kč. Zahrada je stále ve fázi rozšiřování pěstování plodin i aktivit, které v ní probíhají.

V rámci ekonomického hodnocení byly zahrnuty užitky spojené s pěstováním plodin (především zeleniny), se zadržením dešťové vody, zvyšováním kvality vody, regulací kvality ovzduší a ukládání uhlíku a nárůstem estetické hodnoty, která se podílí na nárůstu cen okolních nemovitostí. Ostatní užitky nebyly peněžně vyjádřeny. Z významných užitků nezahrnutých monetárně se jedná především o snižování rizika eroze. V rámci hodnocení byly také pominuty vedlejší aktivity komunitní zahrady, jako je školka apod.

Výše uvedené investiční a provozní náklady byly společně s užitky převedeny na jejich současnou hodnotu a pomocí cost-benefit analýzy porovnány. Čistá současná hodnota byla stanovena pro horizont 25 a 50 let od založení zahrady, která je vyjádřena v tabulce níže. V rámci hodnocení se počítá se zachováním stávající produkce a provozních nákladů. V praxi lze očekávat další rozšiřování záhonků i aktivit, které hodnotu užitků zvyšují. Při hodnocení realizovaného projektu je za prvních 25 let dosahováno čistého společenského užitku ve výši téměř 747 tis. Kč, za dobu 50 let je generován čistý společenský užitek ve výši 853 tis. Kč. Dále byla stanovena společenská návratnost investice.

Celková míra užitků převýší počáteční investiční náklady a kumulované provozní náklady již ve třetím roce od založení komunitní zahrady. Velkou mírou se na tom podílí vedle produkční funkce také regulace srážkové vody a nárůst estetické hodnoty, který byl vyjádřen jako nárůst ceny okolních pozemků a nemovitostí. S ohledem na nejistoty byla provedena citlivostní analýza pro různé hodnoty diskontní míry. Vlivem vysokých ročních užitků neměla výše diskontní míry vliv na návratnost investice. Návratnost se u jednotlivých scénářů liší pouze v řádech měsíců.

V rámci ekonomického hodnocení nebyla vyjádřena peněžní hodnota regulace mikroklimatu ani zvyšování kvality vody. Chybí také vyjádření užitků z protierozní funkce a snižování hluku a produkce biomasy, která se využívá v zahradě ke kompostování a zpětně se vrací na záhony.

Davies, Z.G., Edmondson, J.L., Heinemeyer, A., Leake, J.R., Gaston, K.J. (2011): Mapping an urban ecosystem service: quantifying above-ground carbon storage at a city-wide scale. Journal of Applied Ecology, 48: 1125–1134.

Dolejší, B. (2014): Komunitní zahradničení jako způsob využití veřejného prostoru ve městě. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje. 59 s.

Lindemann-Matthies P., Brieger, H. (2016): Does urban gardening increase aesthetic quality of urban areas? A case study from Germany. Urban Forestry & Urban Greening 17: 33–41.

Pauleit, S., Duhme, F. (2000): Assessing the environmental performance of land cover types for urban planning. Landscape and Urban Planning 52: 1-20.

Sovová, L. (2014): Zahrádkářské kolonie jako příspěvek k alternativní produkci potravin? Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Katedra environmentálních studií. 116 s.

Speak A.F., Mizgajski A., Borysiak J. (2015): Allotment gardens and parks: Provision of ecosystem services with an emphasis on biodiversity. Urban Forestry & Urban Greening 14: 772–781.