Extenzivní a semi-intenzivní zelená zeď

Zelená zeď je definována jako svisle orientovaný element, který je z části nebo zcela tvořen, pokryt nebo osázen vegetací. Zelené zdi jsou budovány s cílem poskytnout dodatečnou zeleň a s ní související regulační, kulturní a případně také zásobovací ekosystémové služby (viz níže), které mohou zelené zdi v městském prostředí poskytovat pouze v omezené míře. Jsou rozlišovány tři základní typy zelených zdí: (i) intenzivní zelené zdi; (ii) extenzivní a semi-intenzivní zelené zdi; a (iii) volně stojící zelené zdi.

Extenzivní a semi-intenzivní jsou tvořeny popínavými rostlinami. Extenzivní zelené zdi využívají stávající struktury jako podpůrný prvek pro růst popínavých rostlin (např. zdi porostlé břečťanem), lze je tedy uplatnit na již existujících strukturách. Semi-intenzivní zelené zdi vyžadují podpůrný systém, který však lze pomocí drobných úprav zřídit na stávajících strukturách. Příkladem je popínavá rostlina obrůstající původní zeď nově vybavenou podpůrným systémem (např. jednoduchou svislou konstrukcí, sítí, po které se může rostlina – typicky vinná réva – pnout).

Oproti tomu intenzivní zelené zdi využívají pěstebních buněk integrovaných v architektonickém řešení budovy. Volně stojící zelené zdi nevyžadují žádný podpůrný systém, jedná se tedy například o živé ploty.

• plně poskytován
• částečně poskytován

Extenzivní a semi-intenzivní zelené zdi je, vzhledem k nenáročnosti na stavebně-technologické řešení, možné realizovat na existujících strukturách (stěnách). V případě semi-intenzivního subtypu není nutná realizace podpůrného systému (obvykle se jedná o jednoduchou konstrukci či síť). Podmínkou dobrého růstu je kvalitní a vhodně zvolený substrát a zálivka.

Výše nákladů závisí na vybraných popínavých rostlinách, které budou pro zelenou zeď použity. Pro realizaci opatření na zdi s hrubší omítkou lze využít například břečťan, který v tomto případě nebude vyžadovat podpůrnou konstrukci a poměrně rychle se rozrůstá. Jedna sazenice vychází okolo 25-35 Kč (10-15 cm), větší 160-200 Kč (40-60 cm), případně lze využít předpěstovaný plot (180x100x40 cm), jehož částka se pohybuje okolo 5 500 Kč/ks. K jedné stěně dostačuje jedna rostlina.

Další alternativou je výsadba vinné révy, u které dochází k produkci vína jako vedlejšího produktu. Cena sazenice se pohybuje okolo 220-350 Kč/1 ks (např. druh Zilga v kontejneru o objemu 2 l).

Alternativou jsou např. přísavník pětičetný, trubač kořenující nebo brzlen fortuneův (pro nižší budovy), které vyžadují konstrukci.

Vedle nákladů na pořízení sazenic je dále nutné počítat s náklady na vytvoření jam pro výsadbu, zeminou smíchanou s kompostem či hnojivem. V prvním roce je nezbytné provádět zálivku do doby, než dojde k zakořenění sazenic a jejich přihnojení. V dalších letech se údržba pojí především s pravidelným zastřihováním okolo oken a dveří, případně pak pod střechou. Tyto náklady závisí na výšce domu a dalších lokálních podmínkách.

Náklady na konstrukci závisí na členitosti fasády, běžně se pohybují ve výši 350-500 Kč/m2 v případě kovového špalíru zavrtávaného do fasády včetně práce. Obdobné ceny vychází i v případě konstrukce z latí.

Užitky opatření z hlediska ekosystémových služeb

Extenzivní a semi-intenzivní zelené zdi poskytují z hlediska ekosystémových služeb celou řadu užitků, které mají vliv na kvalitu života ve městech. Hlavní užitky přináší tzv. regulační a kulturní ekosystémové služby. Mezi regulační služby poskytované extenzivními a semi-intenzivními zelenými zdmi je řazena: (i) regulace teploty a mikroklimatu (snižování teploty prostředí výparem vody vegetací; snižování efektu tepelného ostrova města); (ii) regulace kvality ovzduší (především regulace prašnosti; PM10, PM2,5). Extenzivní a semi-intenzivní zelené zdi dále mohou plnit protihlukovou funkci, ukládat uhlík (význam z hlediska mitigace změny klimatu), podporovat tvorbu lokálního biotopu a biodiverzitu, produkovat biomasu a plodiny. V rámci kulturních služeb pak lze identifikovat nárůst estetické hodnoty.

Další užitky a úspory

Důležitým užitkem extenzivních a semi-intenzivních zelených zdí je snížení spotřeby energie (úspory za chlazení v létě) a nárůst hodnoty nemovitosti. Extenzivní a semi-intenzivní zelené zdi rovněž chrání konstrukci budovy před vlhkostí.

Kvantitativní (biofyzikální) hodnoty vybraných užitků:

* PET – fyziologicky ekvivalentní teplota - uvažuje celkový ú\činek teploty vzduchu, rychlosti větru, vlhkosti vzduchu a toků radiace na vnímání tepelného komfortu člověkem. Jde o komplexní působení okolí na člověka, tato teplota může nabývat hodnot jak vyšších (především v létě), tak i nižších (naopak v zimě) než je právě teplota vzduchu.

• památková ochrana budov nebo dané části města
• počáteční investiční náklady na realizaci podpůrné konstrukce (semi-intenzivní zelená zeď);
• nutnost zavlažování, pletí či hnojení a případné údržby plynoucí z přítomnosti zelené zdi (např. prorůstání šlahounů břečťanu do svodů).

Buchin, O., Hoelscher, M.-T., Meier, F., Nehls, T., Ziegler, F. (2016): Evaluation of the health-risk reduction potential of countermeasures to urban heat islands. Energy and Buildings, 114: 27-37.

Eumorfopoulou, E.A., Kontoleon, K.J. (2009): Experimental approach to the contribution of plant-covered walls to the thermal behaviour of building envelopes. Building and Environment, 44: 1024–1038.

Greater London Authority (2008): Living roofs and walls: Technical Report. GLA, ISBN 978 1 84781 132 5

Pugh, T.A.M., MacKanzie, A.R., Whyatt, J.D., Hewitt, C.N. (2012): Effectiveness of Green Infrastructure for Improvement of Air Quality in Urban Street Canyons. Environmental science & technology, 46(14): 7692-7699.

Zölch, T., Maderspacher, J., Wamsler, Ch., Pauleit, S. (2016): Using green infrastructure for urban climate-proofing: An evaluation of heat mitigation measures at the micro-scale. Urban Forestry & Urban Greening, 20: 305–316.