Budování polderů

Budování polderů (tzv. „suchých“ či „polosuchých“ nádrží) je realizováno primárně za účelem protipovodňové ochrany. Jedná se o menší vodní díla, ve kterých je voda dočasně akumulována pouze v období zvýšených průtoků (při povodni), čímž dochází k regulaci kulminačních průtoků. Z hlediska aktivní plochy polderu – území, do kterého se rozlévá voda při povodni – jsou rozlišeny dva základní typy: (i) travní (suché); a (ii) mokřadní (polosuché) poldery. Z hlediska vztahu mezi polderem a tokem je rozlišeno mezi: (i) průtočním polderem; a (ii) bočním polderem.

• plně poskytován
• částečně poskytován

Volba specifického typu polderu závisí na konkrétní situaci, přičemž návrh by měl reflektovat srážko‑odtokové poměry a synergie, či možné konflikty s ostatními prvky protipovodňové ochrany. MZe (2005) definuje klíčová hlediska návrhu polderu: (i) bezpečnost vodního díla; (ii) účinnost díla z hlediska ochrany před povodněmi; (iii) podmínky pro odvodnění zátopy po průchodu povodně; (iv) vliv na životní prostředí; (v) vliv na stávající způsob hospodaření včetně ekonomických dopadů; (vi) vliv na kulturní hodnoty krajiny; a (vii) náklady na realizaci a provoz nádrže.

Realizace polderu pak zpravidla zahrnuje: (i) hrázový systém; (ii) výpustná zařízení (výpusti a bezpečnostní přeliv). V případě bočního polderu je zahrnut navíc nápustný objekt.

Investiční náklady na vybudování poldrů se pohybují v širokém rozpětí. Závisí na velikosti, lokalitě, podloží, objemu odtěženého materiálu, dalších prvků jako je například lávka, zábradlí, mobiliář apod. Investiční náklady na vybudování se tak pohybují u menších poldrů při rozloze 0,5 ha (maximální plocha hladiny) od 400 Kč/m³ bez DPH (bez nákladů na výkup pozemku), s růstem objemu pak jednotková cena klesá. V případě doplnění poldru o rekreační prvky a mobiliář je nutné počítat s vyšší částkou.

Provozní náklady zahrnují sekání trávy a náletů na břehu/hrázi i v záplavové části poldru, údržbu objektů (hráz, výpustné zařízení, bezpečnostní přeliv apod.), technicko-bezpečností dohled nad vodním dílem a odbahňování a odstraňování sedimentu. Dohledem se rozumí obchůzka poldru a jeho kontrola. Sekání trávy se provádí 2-3 krát za rok a vychází přibližně na 10 Kč/m² plochy. Významnější úpravy objektů se provádí cca. 1x za 5 let, odbahňování a odstraňování sedimentu pak dle potřeby, tedy dle množství vnosu sedimentů (náklady na odbahnění se pohybují mezi 200-300 Kč/m³). Náklady na technicko-bezpečností dohled závisí na objemu poldru. Ten se provádí obvykle 1 krát za měsíc.

Užitky opatření z hlediska ekosystémových služeb

Suché a polosuché nádrže ve městě poskytují z hlediska ekosystémových služeb celou řadu užitků, které přispívají ke kvalitě života ve městech. Hlavní užitky přináší tzv. regulační ekosystémové služby.

Mezi regulační služby poskytované poldery je řazena: (i) retence srážkové vody a regulace odtoku (poldery snižují maximální průtoky a zachycují a akumulují dešťové srážky – čímž zároveň přispívají k regulaci povrchového odtoku a zmenšení problémů lokálních záplav); (ii) zvyšování kvality vody (regulace polutantů pomocí usazování); (iii) protierozní funkce (regulací odtoku srážkových vod přispívají poldery k minimalizaci eroze okolních ploch).

Další užitky z otevřených vodních ploch

Zachycováním srážkové vody přispívají poldery k zadržování vody v krajině. Poldery ve městě mohou přispět ke snížení spotřeby energie (úspory energie snížením objemu vod v čistírnách odpadních vod). Poldery ve městě poskytují množství stanovišť pro různé druhy fauny a flory, čímž podporují městskou biodiverzitu. Především polosuché (mokřadní) poldery mohou přispívat ke zvýšení estetické hodnoty městského prostředí. Suché poldery pak mohou v závislosti na designu plnit i rekreační funkci.

Kvantitativní (biofyzikální) hodnoty vybraných užitků:

*^a Případová studie na polosuchý (mokřadní) polder, hodnoty snížení ročního objemu průtoku vody v závislosti na designu polderu 0 – 15%.

*^b Roční objem průtoku vody na vstupu nádrže 251,5 mm/rok, roční objem průtoku vody na výstupu nádrže 129,9 mm/rok.

*^c PO_4-P koncentrace na vstupu 0,05 – 0,27 kg a⁻¹ ha⁻¹, koncentrace na výstupu 0,04 kg a⁻¹ ha⁻¹.

*^d NO_3-N koncentrace na vstupu 1,2 – 3,4 kg a⁻¹ ha⁻¹, koncentrace na výstupu 0,4 kg a⁻¹ ha⁻¹;
NH_4-N koncentrace na vstupu 0,06 kg a⁻¹ ha⁻¹, koncentrace na výstupu 0,03 kg a⁻¹ ha⁻¹.

*^e SO_4-S koncentrace na vstupu 12,1 – 18,6 kg a⁻¹ ha⁻¹, koncentrace na výstupu 5,1 kg a⁻¹ ha⁻¹.

*^f Souhrn 15 polycyklických aromatických uhlovodíků, koncentrace na vstupu 0,17 – 0,70 kg a⁻¹ ha⁻¹, koncentrace na výstupu 0,13 kg a⁻¹ ha⁻¹.

*^g Zn koncentrace na vstupu 0,03 – 0,22 kg a⁻¹ ha⁻¹, koncentrace na výstupu 0,03 kg a⁻¹ ha⁻¹.

• Regulace ze strany ochrany přírody a krajiny;
• regulace ze strany správce povodí;
• regulace ze strany protipovodňové ochrany (potenciální konflikt s dalšími typy protipovodňových opatření);
• poldery lze obtížně realizovat na pozemcích s velkým sklonem (na svazích);
• nutnost údržby v závislosti na zvoleném designu.

Centrum výzkumu globální změny AV ČR v.v.i. (ed.), (2015): Adaptace na změnu klimatu ve městech. Plzeň: CzechGlobe. 80 s. [Online], dostupné na: http://urbanadapt.cz/cs/system/files/downloads/publikace-urbanadapt.pdf

CSN (2011): Virginia DCR Stormwater Design Specification No 15: Extended Detention Pond - ver 1.9. <Dostupné z: http://chesapeakestormwater.net/download/3240/>

Keßler, S., Bierl, R., Meyer, B., Krein, A. (2017): Chemical effects of a near-to-nature detention pond on a small urban headwater. Limnologica, 62, 118–125.

MZe (2005): Suché a polosuché poldry. Katalog opatření – katalogové listy, list č. 35. Ministerstvo zemědělství ČR, 5s.

Paseka, P. (2016): Ekonomické hodnocení současných revitalizací vodních toků v urbánních oblastech s důrazem na koncept ekosystémových služeb. Magisterská diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodářská fakulta, Katedra institucionální, environmentální a experimentální ekonomie. 79 s.