Městské parky

Do kategorie městské parky řadíme parky ve městě i na jeho rozhraní (tzv. příměstské parky), zelené prostory mezi bloky domů, multifunkční areály se zelení, botanické a zoologické zahrady, arboreta apod. V současnosti vzrůstá význam městské zeleně v souvislosti s adaptačními opatřeními na klimatickou změnu. Různé typy vegetace (stromy, keře, trávník apod.) mají schopnost vypařovat zachycenou vodu, díky čemuž významně přispívají ke zlepšení mikroklimatu města – parky ochlazují městské prostředí a tím přispívají ke snížení tepelného ostrova města. Vegetace v parcích zadržuje vodu, snižuje podíl znečisťujících látek a skleníkových plynů (zejména CO₂) v ovzduší, snižuje teplotní extrémy a poskytuje útočiště pro mnohé druhy fauny a flóry, čímž podporuje zachování městské biodiverzity. Městské parky poskytují prostor pro rekreaci, mají významnou estetickou funkci a příznivý vliv na zdraví obyvatel města.

• plně poskytován
• částečně poskytován

Příznivé prostředí pro zdraví a růst vegetace ve městě nicméně ovlivňuje řada faktorů, jako je zejména půdní typ, kontaminace půdy, dostupnost vody, dostatek půdního vzduchu, znečištění ovzduší, vandalismus, nevhodná údržba, či zimní solení, vlivy motorismu a venčení psů. Subjekt, který zvažuje realizaci opatření, tak musí vzít v úvahu specifické městské podmínky při volbě lokalit, výběru druhů a způsobu péče o vegetaci.

Výše investičních nákladů na realizaci parků či jejich obnovu závisí na řadě faktorů. V první řadě se může jednat o položku nákladů obětovaných příležitosti. Vlastník pozemku se připravuje o případný zisk z prodeje pozemku na výstavbu obytných, kancelářských či jiných budov.

Samotné investiční náklady na realizaci parku bez nákladů na vykoupení pozemků se pohybují od 300 Kč/m². Výše nákladů závisí na intenzitě terénních prací, nutnosti překládat sítě (vodovod, plynovod, rozvod elektřiny, tepla, telefonní kabely), druhů zeleně, které jsou vysazovány, přítomnosti a počtu rekreačních a estetických prvků apod. Náklady na údržbu závisí na druhu a množství zeleně a vybaveností parku mobiliářem. Každoroční provozní náklady se pohybují od 10 Kč/m² při výsadbě méně náročné zeleně. Průběžně je pak nutné opravovat a obnovovat mobiliář parku.

Užitky opatření z hlediska ekosystémových služeb

Městské parky poskytují z hlediska ekosystémových služeb celou řadu užitků, které mají vliv na kvalitu života ve městech. Hlavní užitky přináší tzv. regulační a kulturní ekosystémové služby.

Mezi regulační služby poskytované městskými parky je řazena: (i) retence srážkové vody a regulace odtoku (parky zvyšují retenci srážkové vody ve městě díky nízkému podílu nepropustných povrchů a schopnostem vegetace vsakovat a akumulovat srážky – mohou zadržet 30-38% srážkové vody, čímž zároveň přispívají k regulaci povrchového odtoku a zmenšení problémů lokálních záplav); (ii) regulace teploty a mikroklimatu (snižování teploty prostředí výparem vody vegetací a zastíněním; snižování efektu tepelného ostrova města); (iii) regulace kvality ovzduší (snižování množství škodlivých látek v ovzduší (zejména PM₁₀) prostřednictvím vegetace); (iv) protihluková funkce (vegetace v parcích přispívá ke snižování hlukového znečištění ve městě); (v) protierozní funkce (vegetace stabilizuje půdu a snižuje tak pravděpodobnost sesuvů půdy); (vi) ukládání uhlíku (vegetace v parcích - zejména stromy absorbují CO₂; význam z hlediska zmírňování (mitigace) změny klimatu). Městské parky mohou také přinášet další služby jako je zlepšení kvality vody, produkce biomasy (dřevo po zásazích do zeleně, ořezání parkové zeleně) a plodin (ovoce z ovocných stromů, léčivé rostliny např. lipový květ).

V rámci kulturních služeb lze identifikovat: (i) nárůst estetické hodnoty (parky vytvářejí v kontextu města významný estetický prvek); (ii) rekreační funkci (městské parky umožňují aktivní i pasivní rekreaci, poskytují prostor pro setkávání); (iii) vzdělávání (využití pro vzdělávání škol, veřejnosti apod.).

Další užitky z městských parků

Důležitým užitkem městských parků je pozitivní vliv zeleně na zdraví člověka (zelené plochy jsou spojovány s celou řadou zdravotních benefitů, včetně snižování stresu). Parky dále podporují městskou biodiverzitu a mají většinou pozitivní dopad na monetární hodnotu přilehlých nemovitostí.

Kvantitativní (biofyzikální) hodnoty vybraných užitků:

Vysvětlivky:
*PET – fyziologicky ekvivalentní teplota - uvažuje celkový účinek teploty vzduchu, rychlosti větru, vlhkosti vzduchu a toků radiace na vnímání tepelného komfortu člověka. Jde o komplexní působení okolí na člověka, tato teplota může nabývat hodnot jak vyšších (především v létě), tak i nižších (naopak v zimě) než je právě teplota vzduchu.

**Studie provedena v parku Cascine ve městě Florencie na základě inventáře stromů z roku 1985 a 2004, rozloha parku 118 ha, použitý software i-Tree v3.0. Průměrná výška stromů v roce 1985 - 14,89m a v roce 2004 - 13,1m; celkový počet stromů v roce 1985 - 1396 a v roce 2004 - 885.

***Studie provedena na základě kompletního inventáře stromů pomocí terénního průzkumu ve zkoumané oblasti (cca 2km²) města Szeged – celkem 2846 stromů, 100 druhů, 48% jsou původní druhy, většinou ve stromořadí. Následně byl aplikován protokol i-Tree modelu (i-Tree Eco User Manual v5.0.).

• Parky mohou být vnímány některými občany měst jako konkurence jiného využití městského prostoru; vysoké stromy v blízkosti budov mohou blokovat výhled;
• město je odpovědné za škody způsobené špatným stavem a údržbou stromů na pozemcích města;
• některé druhy vegetace produkují pyly způsobující alergie;
• požadovaný efekt z obměny starých stromů za mladé se dostavuje s několikaletým zpožděním, stejně tak i příslušné ekosystémové služby.

Ilustrační příklad opatření: Park pod Plachtami, Brno – Nový Lískovec (Architekti: Ing. Petr Förchtgott, Ing. arch. Jan Zezůlka, Ing. Vojtěch Joura; zhotovitel: Cooptel, stavební a.s.)

Městský Park pod Plachtami vznikl v rámci kultivace veřejného prostranství mezi panelovými domy na sídlišti v městské části Nový Lískovec v Brně, zároveň se stal pilotním projektem zkoumajícím možnosti využití srážkové vody. V centru parku je vybudováno retenční jezírko, které je napájeno srážkovou vodou svedenou ze střech tří panelových domů v blízkém okolí. Původní louka s náletovými dřevinami byla primárně určena k zástavbě, zastupitelé městské části se ale zasadili o změnu územního plánu, zachování veřejného prostranství mezi panelovými domy a vytvoření rekreačního zázemí pro obyvatele a další návštěvníky. Na severní straně byl park přetvořen na pobytovou část s upravenými trávníky a vysázenou vegetací, na jihu byla vytvořena květnatá louka s původní vegetací, která díky rozmanitým druhům stanovišť podporuje zachování biodiverzity. Celý park se nachází na území o rozloze přibližně 32 tis. m². Příprava projektu započala na podzim roku 2005, k samotné realizaci projektu došlo mezi lety 2011-2013. Ekonomické hodnocení se týká pouze zelené plochy parku bez započítání nákladů a užitků plynoucích z jezírka.

Zdroj: Petr Förchtgott (2015)

Celkové přímé investiční náklady projektu na vybudování Parku pod Plachtami vyšly dle podkladů ÚMČ Brno - Nový Lískovec na 10 274 915 Kč včetně DPH ve výši 21 %. Náklady na park bez jezírka a svedení vody z okolních střech (tedy zelené plochy) byly ve výši 4,1 mil. Kč. Zbytek tvořily náklady na samotné jezírko. Provozní náklady jsou dle evidence úřadu MČ Brno - Nový Lískovec ve výši přibližně 10 Kč/m²/rok, tedy okolo 300 tis. Kč ročně. V průběhu let pak bude nutné postupně některé prvky jako např. altán průběžně opravovat nebo obměňovat. S většími investicemi do obnovy je počítáno každých 15 let (hrací prvky, altán, cesty, obměna zeleně). Mezi další náklady lze zařadit oportunitní náklady vycházející z alternativy využití daného území, které bylo původně určeno k zástavbě. Při výstavbě parku tak došlo ke ztrátě zisku z možného prodeje na výstavbu bytových a jiných komplexů. Při zprůměrování cen dle cenové mapy a údajů získaných z realitních portálů se při rozloze 3,2 ha jedná o celkovou částku 87 736 560 Kč. Vzhledem k tomu, že již v 90. letech byla část pozemků vyjmuta z pozemků určených k zástavbě, reálná hodnota pozemků bez změny územního plánu je nižší.

Při hodnocení, jak už bylo výše popsáno, byla brána v potaz pouze parková zeleň, jezírko bylo z hodnocení vyloučeno. Do hodnocení tak nevstupují žádné náklady ani užitky s ním spojené.

Parková zeleň poskytuje celou řadu užitků. Část užitků již byla poskytována původní vegetací. Ekonomické hodnocení tak klade důraz na užitky, které se pojí s vybudováním parku a nebyly produkovány původní zanedbanou zelení. Významný nárůst se pojí především s rekreační funkcí a estetickou hodnotou, vybudování parku má vliv na hodnotu přilehlých nemovitostí, realizace parku měla vliv na tvorbu habitatu, některé druhy ale mohly díky zásahu vymizet. Lze očekávat zvýšení ukládání uhlíku výsadbou nových stromů a lepší péčí o stávající zeleň a dále také zachytávání škodlivých látek. Tyto užitky byly vyjádřeny v peněžní hodnotě. Dále zadrží parková plocha větší objem dešťové vody a má pozitivní vliv na místní mikroklima. Přeneseně má pak zeleň pozitivní vliv na zdraví. Tyto užitky nebylo možné vyjádřit v peněžní hodnotě.

Popsané kategorie nákladů a užitků byly pomocí metody cost-benefit analýzy vyjádřeny v podobě čisté současné hodnoty. Pro vyjádření byl použit časový horizont 25 a 50 let od dokončení parku. Dále byla stanovena společenská návratnost investice. Hodnoty čistého současného společenského užitku jsou zachyceny v následující tabulce. Při hodnocení realizovaného projektu je za prvních 25 let dosahováno čistého společenského užitku ve výši téměř 557 mil. Kč, za dobu 50 let je generován čistý společenský užitek ve výši 792 mil. Kč. Pokud by bylo území považováno za nezastavitelné, zvýšila by se čistá současná hodnota o téměř 88 mil. Kč v obou horizontech.

Realizace samotné parkové zeleně má vysokou návratnost. Celospolečenské užitky za první tři roky převýší celkové společenské náklady za tuto dobu. Celospolečenská návratnost je tak méně než 3 roky. Tato skutečnost je dána nejen významným zhodnocením nemovitostí a zastavitelných pozemků v okolí, ale dále také díky rekreačním užitkům, zvýšení estetické hodnoty a zvýšení zachytávání škodlivých látek a ukládání uhlíku v zeleni.

S ohledem na nejistoty byla provedena citlivostní analýza pro různé hodnoty diskontní míry. Vlivem vysokých ročních užitků neměla výše diskontní míry vliv na návratnost investice. Návratnost se u jednotlivých scénářů liší pouze v řádech měsíců.

V rámci ekonomického hodnocení nebyla vyjádřena peněžní hodnota regulace mikroklimatu, zvyšování kvality vody. Chybí také vyjádření užitků z protierozní funkce a snižování hluku a produkce biomasy a plodin, které není možné jednoduše ocenit vlivem dostupnosti dat a komplikovanosti ocenění. V případě nezahrnutí nákladů obětovaných příležitosti (území je bráno jako nezastavitelné), by byla návratnost pouhý rok.

Borrego, C., Martins, H., Amorim, J.H., Freitas, S., Miranda, A.I. (2014): Air quality, climate change and resilience in the Porto urban area. WIT Transactions on Ecology and The Environment, Vol 183.

Declet-Barreto, J., Brazel, A.J., Martin, Ch.A., Chow, W.T.L., Harlan, S.L. (2013): Creating the park cool island in an inner-city neighbourhood: heat mitigation strategy for Phoenix, AZ. Urban Ecosystems, 16: 617–635.

Dugord, PA; Lauf, S; Schuster, C; Kleinschmit, B (2014): Land use patterns, temperature distribution, and potential heat stress risk - The case study Berlin, Germany. COMPUTERS ENVIRONMENT AND URBAN SYSTEMS, vol. 48: 86-97.

Giannakis, E., Bruggeman, A., Poulou, D., Zoumides, Ch., Eliades, M. (2016): Linear Parks along Urban Rivers: Perceptions of Thermal Comfort and Climate Change Adaptation in Cyprus. Sustainability, 8: 1023.

Gomez, F ; Cueva, AP, Valcuende, M, Matzarakis, A (2013): Research on ecological design to enhance comfort in open spaces of a city (Valencia, Spain). Utility of the physiological equivalent temperature (PET). Ecological engineering, vol. 57: 27-39.

Kiss, M., Takács, Á., Pogácsás, R., Gulyás, Á. (2015): The role of ecosystem services in climate and air quality in urban areas: Evaluating carbon sequestration and air pollution removal by street and park trees in Szeged (Hungary). Moravian Geographical Reports, 23 (3): 36-46.

Paoletti, E., Bardelli, T., Giovannini, G., Pecchioli, L. (2011): Air quality impact of an urban park over time. Procedia Environmental Sciences 2011(4): 10-16.

Pauleit, S., Duhme, F. (2000): Assessing the environmental performance of land cover types for urban planning. Landscape and Urban Planning 52: 1-20.

Tallis, M., Taylot, G., Sinnett, D., Freer-Smith, P. (2011): Estimating the removal of atmospheric particulate pollution by the urban tree canopy of London, under current and future environments. Landscape and Urban Planning, 103: 129– 138.